Zprávy z Kambodže - deník č. 4

Tak uz jsme dokoncili i recepci. Vymalovali jsme ji tentokrat na oranžovo a ve stejné barvě ušili závěsy. Pushpa je opět mimo, takže se trošku složitěji domlouváme a proto jsme po většinu času v areálu SunshineHouse. Jak už jsme psali, samotné nás ven nechtějí pouštět, tak nám to občas trošku leze na bednu. Ale na zítřek jsme si domluvili, že budeme moct na internet a aspoň na chvilku do města. Teda města, jmenuje se to Kompong Speu a je to provinční město, na druhou stranu je to prostě pár domů a trh kolem hlavní silnice. 

Pushpa má starosti s kanceláří v Phnom Penhu. Dala výpověď její účetní a tak hledají novou. Už jednu skoro měli, ale ta předchozí ji zřejmě přemluvila, aby místo nevzala, protože ho chtěla dohodit svému bratranci. Ale to jsou všecko jenom dohady, protože Pushpa nám řekla, že Kambodžani nikdy nic neřeknou přímo a i když chce člověk něco zjistit, musí na to oklikou. Taky jí v pondělí vyprší víza, takže má spoustu věcí na řešení. 

Dnes sem přijela jedna Australanka, jmenuje se Vicky. Je to pracovnice s dětmi. Mají tu v Sunshine House jednu mentálně lehce postiženou holčičku, tak se jí vždy věnuje. Navíc vyučuje děti, jak se mají bránit, ale o tom už jsme psali minule. 

Pomalu už se chystáme k odjezdu. Děti říkali, že se jim angličtina líbí a že tu máme zůstat ještě 1000 dnů. Bylo by to fajn, ale nevíme, jestli by to přežil náš organizmus. Dnes v noci tak hrozně řvali žáby, že jsme se ráno potáceli na snídani jak po osmihodinové šichtě. Navíc Esterka viděla někoho, kdo nám v noci svítil do okna. Zřejmě zloděj i když to nevíme jistě. 

Jeden večer jsme si s Pushpou povídali o organizaci, která dětský domov provozuje a o církvi, do které patří. Funguje to tak, že organizace Awarness Cambodia je nezávislá na jakékoliv církvi nebo sboru. Pushpa tvrdí, že je to tak nutné, protože kdyby se v církvi cokoliv stalo, třeba se rozdělila, je by to neovlivnilo. Asi mají špatné zkušenosti. Říkala, že i pastoři, o které se stará spolu vlastně moc nespolupracují. Dokonce to v této zemi často funguje tak, že je v nějakém místě církev, a přesto tam přijdou Korejci, postaví větší kostel a začnou přetahovat lidi. A lidi za nimi jdou, protože jsou bohatší. Snažili jsme se jí říct, jak to funguje u nás. 

Brenda za námi přišla a ptala se, jestli je všechno v pořádku. Prý jí říkal farmář, co se tu stará o celý prostor, že se diví, že jsme za ním zatím s ničím nepřišli. Řekl nám, že kdyby byl jakýkoliv problém, že máme přijít a my nic. Většinou prý za ním cizinci chodí častěji. Tak to s námi nebude tak strašné.